Cílem je předání investice do tepelného hospodářství externímu dodavateli, například společnosti jako FPS, která převezme náklady na pořízení technologie na sebe. SVJ, nebo jiní odběratelé se tak vyhnou jednorázovému finančnímu výdaji. Náklady na investici jsou rozloženy do ceny tepla, které je dodáváno formou energetického kontraktu (Energy Contracting, EC). Díky tomu odběratelé získají moderní a efektivní zdroj tepla bez nutnosti vlastního financování.
Teplo prodané konečnému spotřebiteli (např. SVJ) podléhá snížené sazbě DPH 12 %, zatímco vstupy jako plyn, elektřina nebo biomasa nesou DPH 21 %. Neplátci DPH tak neuplatní odpočet, a proto je pro ně nižší výstupní sazba klíčová k dosažení úspory.
Neplátce DPH sice nemá nárok na odpočet, ale díky snížené sazbě DPH (12 % místo 21 %) bude mít celkově nižší náklady.
Ano, zejména pro SVJ a neplátce DPH. Kromě DPH rozdílu můžete optimalizovat náklady (včetně obsluhy a servisu) a mít přímou kontrolu nad provozem a investicemi.
Investice lze splácet formou účetních odpisů – například lineárně po dobu 15 let. To umožňuje rozložit náklad do nákladů a zároveň reflektovat skutečné opotřebení zařízení.
Ano, některé programy (např. OP TAK, Nová zelená úsporám, IROP) podporují modernizaci tepelného hospodářství.
Pro zdroje nad 50 kW je nutné zajistit technickou způsobilost, pravidelné revize a správu dle platných právních předpisů. Pokud nejde o licencovaný zdroj do 50 kw, je režim provozu a správy jednodušší.
Ano, běžná praxe je promítnout investici do ceny tepla formou tzv. odpisové složky.
Standardně provozovatel zajišťuje provozní pohotovost, revize a údržbu.
Cena může být stanovena jako smluvní nebo dle kalkulace skutečných nákladů včetně přiměřeného zisku. Kalkulace musí být vždy v souladu s platnou vyhláškou ERÚ.
Dle § 3 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, je výroba tepelné energie licencovanou činností, pokud výkon jednoho zdroje překročí 50 kW.
Nákup technologie je investice, která se odepisuje (obvykle 15 let). Odpisy realizuje vlastník a provozovatel technologie/energetického hospodářství.
Je vhodné mít definovanou prioritu využití a oddělené měření.
Odpovídá provozovatel. Dodržování zákonných povinností v oblasti tepelné energie kontroluje Energetický regulační úřad (ERÚ), který může provádět inspekce a ukládat nápravná opatření.
Vlastník investuje, provozovatel spravuje. Obě role může mít jedna firma, nebo je lze oddělit.
Záleží na lokalitě. Biomasa je levná, ale náročnější na údržbu. Plyn je pohodlný, elektřina spíše okrajová. Tepelné čerpadlo má nízké provozní náklady, ale vysokou počáteční investici. Vždy je zapotřebí individuálně posoudit vhodný zdroj tepla a nebo kombinaci zdrojů tepla a tlo ve spolupráci s energetickým specialistou.
Ne, výroba chladu není dle energetického zákona činností podléhající licenci od Energetického regulačního úřadu (ERÚ), na rozdíl od výroby tepla nad 50 kW. Nicméně, pokud je chlad vyráběn ve větším rozsahu a dodáván třetím osobám (např. v rámci centrální klimatizace více budov), mohou se na provoz vztahovat jiné legislativní požadavky – zejména z oblasti bezpečnosti, chlazení (např. F-plyny) a stavebního zákona.
Především:
– Nařízení EU č. 517/2014 o F-plynech – pro zařízení s fluorovanými skleníkovými plyny (např. chladiva R134a, R410A apod.),
– Vyhlášky o tlakových zařízeních, pokud jsou součástí systému,
– Stavební zákon – pro větší technologie (např. absorpční jednotky či chladiče na střechách budov).
Ano, pokud je chlad dodáván centralizovaně více odběratelům (např. kanceláře v budově), je běžné jeho měření a rozúčtování obdobně jako tepla – např. v Kč/GJ nebo Kč/m². Je ale potřeba technické měření.
Ano, pomocí centrálních tepelných čerpadel lze v některých režimech kombinovaně vyrábět teplo i chlad. Moderní technologie umožňují reverzní provoz, který v zimě vytápí a v létě chladí, což zvyšuje celkovou efektivitu a využitelnost zařízení.
Dodávka chladu spadá stejně jako dodávka tepla pod sníženou sazbu DPH 12 %, dle přílohy č. 2 zákona o DPH (položka č. 56 – dodání tepelné energie a chladu). To je výhodné zejména pro konečné spotřebitele, kteří nejsou plátci DPH.
